Netopýři - život nočních lovců
Netopýři, správně letouni (Chiroptera), jsou druhou nejpočetnější skupinou savců. Na světě je popsáno téměř 1200 druhů, přičemž obývají prakticky celou zeměkouli s výjimkou polárních oblastí. Od ostatních savců se však zásadně odlišují svojí schopností aktivního letu, což vedlo k vývoji jejich obrovské rozmanitosti a k vytvoření jedinečných adaptací.
Netopýři jsou živočichové s převážně noční aktivitou, některé druhy však vylétají z úkrytů ještě před soumrakem. Za tmy se orientují pomocí tzv. echolokace. Vydávají pro lidské ucho neslyšitelné ultrazvuky a podle jejich ozvěny dokážou určit svoji polohu v prostoru, rozpoznat okolní překážky nebo lokalizovat případnou kořist. Všichni evropští netopýři se živí výhradně hmyzem, případně jinými drobnými bezobratlými živočichy, např. pavouky.
Životní cyklus netopýrů v mírném pásmu je velmi rozmanitý a ještě výrazněji než u jiných živočichů se v něm odráží rozdílnost čtyř ročních období. Řada druhů evropských netopýrů je přitom silně vázána, alespoň v některých částech roku, na člověka, resp. jeho nejrůznější stavby. Od konce dubna do srpna vytváří samičky netopýrů seskupení, tzv. letní kolonie, ve kterých rodí a odchovávají mláďata. U některých druhů netopýrů (např. netopýr velký a netopýr brvitý) se přitom tyto kolonie nenacházejí nikde jinde než na lidských stavbách (nejčastěji půdy kostelů, zámků nebo dutiny za obložením domů nebo na panelácích). Zároveň jsou netopýří v tomto období velmi zranitelní, protože mláďata se rodí holá, slepá a neschopná letu. v úkrytu zůstávají něco více než měsíc. Na podzim se kolonie rozpadají a netopýři se přesouvají na zimní úkryty. Během těchto migrací využívají tzv. přechodné úkryty, kterými opět mohou být lidská obydlí (často se dostanou do bytů nebo kanceláří). Tentokrát se zde ovšem objevují jiné druhy netopýrů (např. netopýr hvízdavý), než které najdeme na půdách během léta.
Během října a listopadu se začínají netopýři stěhovat do zimních úkrytů, kterými jsou především různé sklepy, staré štoly a jeskyně, ale pro některé druhy také štěrbiny na panelových domech (např. netopýr rezavý a netopýr večerní). Zde postupně upadají do stavu tzv. hibernace, kdy se snižuje jejich tělesná teplota na úroveň teploty okolního prostředí, a zpomalují všechny životní procesy. I v tomto období jsou netopýři zranitelní, jelikož časté rušení a tím i probouzení ze zimního spánku může vést k vyčerpání tukových zásob nutných k přežití zimního období. Koncem dubna netopýři zimoviště opouštějí a opět se přesouvají do letních úkrytů.
Je tedy jasné, že netopýři jsou silně synantropní živočichové, tj. živočichové žijící v blízkosti člověka. To přináší netopýrům své výhody i nevýhody. Bez úkrytů, které jim poskytují lidské stavby, by se řada druhů nemohla rozšířit do oblastí mírného pásma. Zároveň se však někdy mohou střetávat zájmy člověka a potřeby netopýrů.
Netopýři – naši dobří sousedi nebo nepřátelé?
Řada druhů netopýrů, vyskytujících se v České republice, využívá během svého života nejrůznější úkryty v lidských stavbách. To se bohužel vždy nesetkává s pochopením obyvatel domů a přítomnost netopýrů nemusí být vítána. Ať už je důvodem strach způsobený zakořeněnými pověrami, strach z přenosu nemocí, znečišťování budovy trusem či rušení, většinou se v těchto případech lidé snaží dalšímu výskytu netopýrů v objektu zamezit. Řada stanovišť je ovšem také v posledních letech ohrožena rozsáhlými rekonstrukcemi a zateplováním budov, při nichž dochází nejen k ničení samotných úkrytů, ale často také k přímé likvidaci netopýrů.
Netopýři jsou přitom významnou součástí naší přírody a jejich ekologický význam, ač není na první pohled patrný, je nenahraditelný. Důvodem je jejich unikátní adaptace k aktivnímu letu a noční způsob života. Jsou totiž jedinými živočichy, kteříjsou schopni lovit v noci hmyzí škůdce lesních porostů a zemědělských plodin, podobně jako ptáci ve dne. Navíc je známo, že netopýři jsou schopni zkonzumovat za jedinou noc množství hmyzu odpovídající až 100% jejich vlastní váhy. V severní Americe vypočetli, že jedna 150 kusová kolonie netopýrů hnědých, který je příbuzný našemu netopýru večernímu, pochytá za rok přibližně 1,3 milionů kusů hmyzu a významně tak ovlivní jeho početnost. Výzkum ve Španělsku ukázal, že přínos netopýra nejmenšího v ochraně zemědělských plodin jen díky snížení spotřeby chemických insekticidů dosahuje více než 21 eur na hektar.
Jak již bylo řečeno, rychlý úbytek vhodných úkrytů je v současnosti jednou z hlavních příčin ohrožení některých druhů netopýrů. Zachování každého jednotlivého úkrytu má proto klíčový význam z hlediska jejich ochrany. Jde jen o to najít kompromis mezi zájmy člověka a potřebami netopýrů.
Autor:
Dr. Jan Zukal
Ústav biologie obratlovců
AV ČR
Květná 8
603 63 Brno